KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Aktuality 2013 Jak jsme vyjednávali s ČSSD v jejich sídle
Zpět

Jak jsme vyjednávali s ČSSD v jejich sídle

Přidáno 10. 1. 2013
Ilustrační foto
Krajský lídr HDK Ing. Petr Kubát o jednání Koalice pro Královéhradecký kraj s ČSSD z trochu jiného úhlu. 

/foto pod článkem/ 
Po ukončení senátních voleb v sobotu podvečer jsme byli s kolegy z KDU-ČSL a VPM pozváni na povolební vyjednávání do sídla hradeckých sociálních demokratů, na „Střelák“. V tomto domě jsem nebyl snad od dob maturitních plesů a tanečních. Za tu dobu se zde nic nezměnilo. Dýchl na mě hluboký socialismus... a nemýlil jsem se. Zasedací místnost asi ještě původní a útulná jak cela předběžného zadržení. Jen mříže v oknech nebyly.

Můj bývalý kolega ze zastupitelstva v letech 2004 -2008 pan Franc – čerstvý senátor, přijal naše blahopřání, aniž by hnul brvou, naprosto bez emocí. Asi je to pro něj rutina a běžná věc stát se senátorem. Uvědomil jsem si jak z totálně neviditelného, neaktivního a prostého zastupitele za kdysi opoziční stranu vyrostl sebejistý politik dnes vládnoucí garnitury. 

Proběhlo standardní jednání, kdy jsme během asi dvaceti minut přednesli naše požadavky a návrhy a vypili plastový kelímek vody (i ta voda byla bez emocí resp. bez bublinek). Na závěr Pan Franc pokýval moudře hlavou a řekl, že se do středy rozhodnou, kdo bude pro další čtyři roky jejich koaličním partnerem zda my - KKK a některá z další pravicová strana či zda se rozhodnou pro další spolupráci s komunisty. Šance 50 na 50.

Znovu leklá ryba a již vycházíme z budovy po socialistických PVC schodech. Na konci schodů po levé straně jsem si všiml na zdi velké bílé cedule s nápisem "Vězeňské mříže". „Že by tady v minulosti byla basa?‘‘ Ne, ne, vracím se zpět a čtu z tabule: „Z téměř 5000 sociálních demokratek a demokratů, kteří byli v období komunistické diktatury v zinscenovaných soudních procesech přímo postiženi a odsouzeni, si dovolujeme připomenout několik nejvýznamnějších osobností: Plechač, Hajn, Junek, Beran... „

Otočím se na své kolegy Bělobrádka, Dernera, Veselého a Malíře a říkám: „Tady je to černé na bílém – s nimi to nemůžou nikdy udělat. Vždyť jim povraždili také jejich členy“! „Uvidíme,“ zní z úst ostřílených matadorů a odcházíme do sobotní noci – Jazz Goes To Town...

Následující čtvrtek večer ukázal, jak hluboce jsem se mýlil. Koalice ČSSD s komunisty v Královéhradeckém kraji je krutou realitou...

Hned v pátek si jdu na „Střelák“ vyfotografovat onu tabuli. Znovu čtu a je mi strašně smutno: „Sociální demokracie cítí hluboký respekt a vyjadřuje úctu těmto a mnoha dalším statečným lidem, kteří vzdorovali komunistickému režimu, za své názory trpěli a často za své přesvědčení zaplatili cenu nejvyšší, tedy vlastním životem.“.

Cvak, cvak, cvak. Myslím si, že tu desku brzo odstraní, aby jí nemuseli číst pokaždé, když půjdou zasedat do svého ústředí. Sundat, zapomenout – paměť národa je krátká...

30.10.2012, Ing. Petr Kubát
http://www.hdkhk.cz/