Vladimír Derner z KDU-ČSL, který návrh každý rok na zastupitelstvu neúspěšně předkládal, letos uspěl. „Znamená to, že když je člověk vytrvalý, tak výsledku dosáhne. Nicméně bych chtěl zdůraznit, že v zastupitelstvu konečně převládl názor, že otázka lidských práv a solidarity má větší hodnotu než otázka kšeftu, o který většinou jde těm, kteří proti Vlajce pro Tibet neustále vystupují," podotýká.

Vedení Královéhradeckého kraje argumentovalo, že otevřená podpora tibetského lidu sužovaného čínskou okupací by mohla negativně ovlivnit vztahy s Čínou. Ta nechce o podpoře svobodnému Tibetu ani slyšet. I proto čínské velvyslanectví v Česku rozesílá dopisy radnicím se svojí verzí příběhu o okupaci Tibetu. Zároveň vyhrožuje ekonomickými problémy.

„Čína dneska při své velikosti, mohutnosti a ekonomické síle už nemusí zkoumat, jak se kdo dívá na tyto věci. Navíc my vnímáme Čínu jako jednu zemi, samozřejmě je to jedna země, ale představme si počtem obyvatel Evropu, představme si tu obrovskou rozlohu, rozdílnost těch lidí i názorů na věci a možná do budoucna to bude třeba i naopak,“ říká Zdeněk Fink (Hradecký demokratický klub), primátor města, které po několik let vlajku Tibetu před budovou magistrátu vyvěšuje.

Evropa začala v polovině 90. let symbolickým vyvěšením tibetské vlajky dávat najevo svůj nesouhlas s utlačováním tibetského národa Čínou. Pravidelně se připojuje i Česká republika. Při povstání proti čínské okupaci zemřelo v roce 1959 na 80 tisíc Tibeťanů.