Každá společnost má své tahouny a všude se najdou i ti, kdo se vezou. Příživnictví se v různých formách objevuje po celou dobu lidské existence. Sociálně slabé skupiny se staly oblíbeným terčem kritiky ve vztahu ke zneužívání sociálních dávek. Reforma veřejných financí přinesla ale jednu pozoruhodnou změnu. Lidé s mimořádně vysokými příjmy platí menší procentní podíl na odvodech do zdravotního a sociálního pojištění než běžný zaměstnanec nebo živnostník. I když ponechám stranou úvahy o tom, zda statisícové či miliónové platy jsou spravedlivým oceněním odevzdané práce nebo důsledkem zneužívání ekonomické převahy či dobrých politických kontaktů, vychází mi stále jedno a totéž. Tím, kdo státu odvádí největší podíl ze své práce, a tedy nejvíce táhne káru ekonomiky, je běžný zaměstnanec či živnostník, bez kterého by nebyly ani sociální dávky ani zdroje pro na skvělé platy manažerů a politiků.

Vladimír Derner