K zahájení výstavby prvního úseku dálnice D11 došlo až v r. 1978. Oproti předválečným projektům byla trasa dálnice výrazně změněna a upraveny byly i její parametry.
V současné době je dálnice zprovozněná k Praskačce, tedy asi 3km před Hradec Králové k železniční trati Hradec Králové -Praha. Za ní jsou pole farmářky Ludmily Havránkové z Plačic, na kterých stát kvůli nedořešené směně pozemků v trase dálnice nesmí stavět. šestnáctiletý spor měla vyřešit dle podzimního plánu bývalé vlády Mirka Topolánka výměna zmíněných deseti hektarů za 253 hektarů z Pozemkového fondu České republiky. Směnu mělo provést ministerstvo zemědělství. Transakce se nakonec neuskutečnila, neboť podle MZe by tím byl porušen zákon.
V současnosti ustanovila vláda zmocněnce pro D11 (bývalého pardubického hejtmana Ivo Tomana), který bude mít za úkol řešit problémy s její zadrhnutou výstavbou. Pro získání parcel před Hradcem vznikne také pracovní skupina složená ze zástupců ministerstev dopravy či zemědělství.
Situace s dostavbou D 11 z Prahy do Hradce Králové vznikla tím, že ČR nemá zákon o liniových stavbách, který platí ve všech okolních státech. Mnoho jeho odpůrců si tuto normu plete s vyvlastňováním majetku po vzoru bolševiků z padesátých let.
Liniové stavby, a nejde jen o dálnice nebo silnice, ale například i o produktovody, se musí stavět podle určitých norem a připravují se léta. Schválená varianta vždycky narazí na stovky či tisíce privátních pozemků. Zákon by umožnil státu vyzvat vlastníka, aby mu pozemek prodal za přiměřenou hodnotu. Zásadním problémem je to, že pole v katastrálním území města Hradce Králové se v okamžiku vydání rozhodnutí o umístění stavby stává stavebním pozemkem soudní znalci jeho cenu pro účely stanovení náhradí určují ve stejné výši, jako stavební pozemky kdekoliv jinde v Hradci Králové. Absurdně tak dochází k tomu, že cena pole v katastrálním území Hradce je několikanásobně vyšší než cena stejného pole několik metrů vedle v sousedním katastrálním území. Za přiměřenou náhradu lze považovat stejnou zemědělskou půdu, a to i v rozsahu větším, než činí zábor. Dvacetinásobek uplatňovaný v případě paní Havránkové je však naprosto neadekvátní. V případě přijetí zákona o liniových stavbách tedy vlastník nebyl okraden. Dostal by totiž cenu, do které by se musela zakalkulovat náhrada budoucího ušlého zisku. Pokud by majitel odmítl prodat, cena by šla na polovinu. Proces by byl navíc časově omezen, takže stavba by mohla brzy začít. A to i v případě, že vlastník žije třeba na druhém konci zeměkoule nebo probíhá dědické řízení. Zákon by státu umožnil dohodnout a vyrovnat se s majitelem dodatečně. Absence zmíněného zákona tady v kraji znamená, že dlouhá léta nelze vyřešit jeden pozemek v trase dálnice a výstavba nemůže pokračovat.
Jak to řešit?
Potřebujeme nový zákon. Pětačtyřicet zastupitelů Královéhradeckého kraje odhlasovalo uvolnění 400 tisíc a zaplacení odborníků, kteří pomohou zákon o liniových stavbách připravit tak, aby byl rychle předložen Parlamentu ČR. Dílčím krokem může být i vyřešení skutečně přiměřených náhrad.
Vladimír Derner
7.7.2009