Od začátku letošního roku platí nová úprava zákoníku práce. Vyplývá z ní, že každý zaměstnanec, který dosáhl důchodového věku, začíná pobírat důchod, ale zároveň může pokračovat ve stávajícím pracovním poměru. Zejména pro úředníky, kteří mají uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou, je to skvělá věc. Souběžně se svým úřednickým platem, jehož výše roste s počtem odpracovaných let a je tedy na svém maximu, pobírají ještě důchod. Poslat je do důchodu je přitom téměř nemožné, protože platí uzavřená pracovní smlouva a ukončit pracovní poměr lze pouze při vážném porušení pracovní kázně nebo reorganizací. Dochází tedy k tomu, že evidence nezaměstnaných se postupně zaplňují absolventy škol, kteří marně hledají práci, zatímco staří vysloužilci si dále přilepšují ke svému důchodu, dokud jsou schopní do úřadu dojít.

Vůbec si nemyslím, že člověk důchodového věku je v práci nepoužitelný a mělo by mu být v práci bráněno. Každý zaměstnavatel by však měl mít šanci rozhodnout, zda chce služeb důchodců využívat, či nikoliv. A jestliže reálně existuje vážný problém nezaměstnanosti, bylo by fair, aby zvláště veřejná správa zaměstnávala lidi v produktivním věku. Schopný odborník se bez ohledu na věk dobře uplatní v soukromém sektoru.