Nedávno mě na ulici zastavila paní Margita Balážová. Vyjádřila své rozhořčení nad tím, že jí škodím, když ona mi nikdy nic zlého neprovedla. Hleděl jsem na ni v němém úžasu. Jde totiž o tu samou paní, která byla před dvěma lety díky lichvářské smlouvě vyhozena na dlažbu ze svého rodinného domku a která až po mé důrazné intervenci na místní radnici dostala alespoň provizorní ubytování v suterénu pošty. Od té doby se v radě města snažím (zatím marně) podpořit její žádost o přidělení hygienicky nezávadného městského bytu, mimo jiné protože vím, že s ní nebudou žádné problémy.

Na můj dotaz, v čem jí tedy škodím, mi sdělila, že jsem údajně na radnici křičel, že Balážom žádný byt nesmí být přidělen, protože tento problém si způsobili sami. Tuto informaci jí sdělila Miroslava Svobodová a potvrdil Jindřich Filip, čelní představitelé a kandidáti místní ODS. Uvedená epizoda se samozřejmě odehrála těsně před komunálními volbami.

Situace, kdy někdo nahází na svoji politickou konkurenci vylhanou špínu, se stává téměř typickým jevem naší současné reality a goebelsovský cynismus patří do morální výbavy mnohých politiků. Nic překvapivého není ani na jednání Svobodové a Filipa, neboť se takto už dlouho profilují. Jedna skutečnost je však velmi závažná. Normální slušný člověk, jakým je třeba i paní Balážová, si prostě nedokáže představit, že by někdo dokázal s takovou otrlostí cíleně lhát. Člověka věřícího v lidskou slušnost lze pak snadno zmanipulovat nejen v komunálních volbách, ale tak jak se to stalo v případě paní Balážové (a bohužel i mnoha dalších), okrást o veškerý majetek.

Vladimír Derner
29.10.2010
www.derner.cz