Ti všichni strašně zlobí. Požadují za své daně od státu služby a zneklidňují tak TRHY. Dlouhodobě u nich vyvolávají „negativní sentiment“. Ještě, že „rozpočtově odpovědné“ politické „elity“, většinou ve stejném složení v jakém doposud své země bezprecedentně zadlužovaly, včas pochopily svou novou historickou úlohu a razantními opatřeními začínají TRHY uklidňovat. Tedy rozmařilým občanům brát a korporacím tak garantovat jejich plánované zisky. Předvádějí přitom všemožná, pozornost odpoutávající, šeredná divadla. Jsou to Jánošíci naruby.

Jak se jich zbavit? Nevolit je! Není pravda, že jsou nerozlišitelní. Mají některé příznačné charakteristiky: Málokdy jsou věrní své rodině, straně, regionu, vlasti. Mívají ty nejdražší kampaně, největší bilboardy a mediální podporu, adorují je celebrity a sponzorují nejbohatší z nejbohatších neznámých. Vždy se vyhýbají pravdivé analýze problémů, mluví v ideologických klišé nesměřujících k podstatě. Drží se bezostyšně u moci za každou cenu, aby splnili svá zadání a na prostých lidech jim vůbec, ale vůbec nezáleží. Mluví o demokracii, ale připravují totalitu a běžného člověka postupně ženou do nevolnictví. V zahraniční politice takřka nikdy nepracují pro mír, naopak vždy ochotně podporují „zisková“ válečná tažení.

Není snadné pokusit se alespoň částečně kultivovat globálně fungující, na ekonomické moci založený, politický systém. Jsem však hluboce přesvědčen o tom, že pro záchranu demokracie je nutné se o to alespoň pokusit. Dřív, než bude pozdě a opět přijde „velký reformátor“ nebo velká válka, případně obojí současně.

Vladimír Derner