Královéhradecký kraj je už několik let nejstarším krajem v republice a podle předpovědí by v roce 2050 měla být třetina jeho obyvatel starší 65 let. Jakým způsobem by se měl kraj připravit na takový nárůst seniorů, kteří budou potřebovat péči nebo alespoň sociální bydlení, které uplatí ze svého důchodu?
Mezigenerační solidarita je pro nás stěžejní hodnotou. Představa, že si někdo našetří na zajištění svého stáří je pro většinu lidí nereálná. Bude nutné postupně rozšiřovat síť sociálních služeb tak, aby potřeby seniorů mohly být pokryty a zároveň napomáhat vzniku pracovních příležitostí, aby nám mladí neutíkali za kvalifikovanou prací do Prahy. Nutná je i podpora rodin, protože největší bohatství každé společnosti je v dobře vychovaných dětech. Ani vagon zlata žádnému seniorovi nebude nic platný, když v kraji nebudou lidé, kteří by mu potřebné služby poskytli.

Se stárnutím populace souvisí i hospicová péče, která je stále nedostatečná a pokrývají ji zejména charitativní organizace. Měl by se kraj v této sféře více angažovat například vybudováním krajského zařízení?
Je třeba jít cestou podpory neziskových organizací, které již tuto činnost za nesmírně obtížných podmínek vykonávají. Pracují zde lidé, kteří v doprovázení umírajících vidí svoje poslání a přistupují k tomu jako ke službě. Vytváření nějaké krajské organizace by v sobě neslo značné riziko, že vznikne sice luxusní zařízení, ale ztratí to podstatné, co do hospicové péče charitativní organizace vkládají.

Obyvatelé kraje ubývají i kvůli klesající porodnosti. Jak by měl kraj podpořit mladé lidi, aby neměli strach si pořizovat děti?
S otázkou klesající porodnosti a tedy vymíráním bohatých společností, si lámou hlavu sociologové celého západního světa. Roste produktivita, spotřeba a tedy i životní úroveň, přibývá bytů i jejich ploch, jenom místa a času pro děti je stále méně. Máme vše a žijeme prázdno, ztrácíme životní sílu. To se musí zlomit. Rodiny s dětmi budeme podporovat ekonomicky zlevňováním vstupného a poplatků v krajských zařízeních, zřídíme částečné a dělené úvazky pro matky s dětmi v krajských organizacích. Finančně podpoříme mateřská a rodinná centra. Náš kraj je známý jako dobré místo k životu. Chceme, aby se stal neméně známým jako kraj přátelský rodině. Tím snad alespoň přispějeme k tomu, aby mladí lidé neměli strach pořizovat si děti, ale aby v tom našli svoji velkou životní radost. Že to něco stojí, je zřejmé, ale co je zadarmo, nestojí za nic.

Jak by měla nová krajská vláda bojovat proti vznikání nových sociálně vyloučených lokalit a zároveň vyřešit ty stávající?
Práce s lidmi ve vyloučených lokalitách je součástí sítě sociálních služeb, kterou kraj ve spolupráci s obcemi vytváří. V první řadě musí být zájem příslušné obce tento problém řešit. Druhým velkým problémem je mít schopné terénní sociální pracovníky, kteří se skutečným zájmem s lidmi v sociálně vyloučených lokalitách pracují. Vidíme velký prostor pro spolupráci s neziskovými organizacemi, které se na tuto oblast zaměřují. Je to běh na hodně dlouhou trať, asi tak dvě generace. Vzniku nových sociálně vyloučených lokalit je třeba bránit krácením státních příspěvků na různé ubytovny, aktivní bytovou politikou dotčených obcí a měst a výstavbou tzv. vstupních bytů, kde by obyvatelé z vyloučených lokalit našli rychlejší cestu k začlenění do společnosti.

Vladimír Derner
lídr Koalice pro Královéhradecký kraj (KDU-ČSL, HDK, VPM)